Prokůpkův dům je jednou z architektonických dominant Kouřimi, a je nepochybně obrovská škoda, že je už dlouhá léta bez využití. Jeho historie se začala psát před necelým stoletím v roce 1929, kdy byl založen jednou z nejvlivnějších politických stran meziválečného
Československa – Republikánskou stranou zemědělského a malorolnického lidu,
jejíž členové byli zkráceně označováni jako „agrárníci“.
Prokůpkův dům, nazvaný podle významného agrárnického politika Jana Antonína Prokůpka (1832 – 1915), měl být zhmotněním jejich vize blahobytného rozvoje českého venkova, podobně jako se symbolickým vyjádřením jejich myšlenek stal někdejší Švehlův památník nad Ždánicemi, postavený o sedm let později. Původním posláním Prokůpkova domu bylo sloužit jako dům
kulturní, a proto disponoval rozlehlým sálem pro pořádání nejrůznějších společenských akcí, byla v něm restaurace a kavárna, ale i zasedací místnosti strany a záložna, v níž si zemědělci z Kouřimi a okolních obcí mohli sjednat úvěr pro podporu své živnosti. Na stavbě domu se nešetřilo. Byly použity v té době nejkvalitnější a nejmodernější materiály. Architekt Josef Hönich jej pojednal jako monumentální budovu s prvky moderny a konstruktivismu, která ovšem svým měřítkem citlivě zapadá do zdejšího prostředí.
Sláva Prokůpkova domu však neměla dlouhého trvání. Už roku 1939 byla agrární strana společně s dalšími politickými stranami zakázána nacisty, a její obnova nebyla umožněna ani po skončení druhé světové války. Prokůpkův dům byl v roce 1949 změněn na zemědělské učiliště, které zde pak působilo téměř půl století. Jen odleskem původního poslání domu bylo občasné využívání sálu pro plesy a další společenské akce, na které starší generace Kouřimáků dodnes vzpomínají. Z majetku státu přešel dům postupem doby do vlastnictví Středočeského kraje. V polovině 90. let bylo zdejší učiliště sloučeno s učilištěm v Městci Králové, načež Kouřim opustilo. Kraj pak Prokůpkův dům dlouhodobě pronajal místním podnikatelům, kteří začali interiér budovy velmi necitlivě upravovat pro účely ubytovacího zařízení. Základní údržba objektu však bohužel nebyla dostatečná, což se projevilo jeho rychle postupující chátráním.
Po skončení platnosti nájemní smlouvy Středočeský kraj hledal pro dům nové smysluplné využití, a proto jej v roce 2015 nabídnul svým příspěvkovým organizacím, z nichž bylo přímo osloveno Regionální muzeum v Kolíně, které se již desítky let potýká s velkým nedostatkem a provozní roztříštěností prostor pro rozvoj své činnosti. Jen pro ilustraci je třeba připomenout, že muzeum, které je největší kulturní institucí
na Kolínsku, působí celkem ve třinácti objektech (z toho ve třech přímo v Kouřimi).
Za svou téměř sto třicetiletou existenci shromáždilo bezmála půl druhého milionu sbírkových předmětů (mezi nimž zaujímají čestné místo i hmotné připomínky tisícileté minulosti Kouřimi) a v současnosti má více než pět desítek zaměstnanců. Potřeba nového objektu je pro muzeum naléhavá především z toho důvodu, že v Kouřimi jeho pobočka Muzeum Kouřimska už od roku 1964 sídlí v budově někdejší Staré radnice (čp. 1) na Mírovém náměstí, která je v majetku města, a muzeum tak jako krajská instituce nemá možnost investovat do údržby pronajatých prostor potřebné finanční prostředky. Současné prostory navíc jen velmi obtížně splňují zvyšující se nároky na klimatické podmínky i bezpečné uložení cenných sbírek, které jsou dány zákonem.
Kromě toho se zde v jediné místnosti, která slouží zároveň jako pokladna i kancelář, tísní pět zaměstnanců, kteří mají pracovní povinnosti v Muzeu Kouřimska, nebo v Muzeu lidových staveb. Muzeum navíc provozuje Regionální odborné pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu Středočeského kraje, které má blízkou vazbu ke kouřimskému skanzenu, ale přesto musí provizorně působit v Kolíně, protože v Kouřimi není pro jeho činnost potřebné zázemí.
Všechny tyto důvody vedly Regionální muzeum k tomu, že nabídku zřizovatele přijalo, a Prokůpkův dům v roce 2016 převzalo do správy – a to i s vědomím, že se tak ujalo nelehkého úkolu zajistit náročnou rekonstrukci a zprovoznění této rozlehlé budovy. Ihned po převzetí domu bylo potřeba zajistit celkovou rekonstrukci střechy, která se nacházela v havarijním stavu, neboť do budovy na mnoha místech zatékalo, takže některé z dřevěných prvků v interiéru už byly zasaženy dřevomorkou. Finančně i technicky mimořádně náročnou rekonstrukci střechy se po několika nepříjemných komplikacích muzeu podařilo uskutečnit v letech 2019 – 2020, přičemž náklad ve výši 8 512 000 Kč byl hrazen z havarijního fondu Středočeského kraje. Díky této zásadní investici byl dům zachráněn před rychle se blížící zkázou.
Od roku 2018 se zároveň rozvinul záměr na společné využívání Prokůpkova domu muzeem a Základní uměleckou školou Kouřim (ZUŠ), která je rovněž příspěvkovou organizací Středočeského kraje. Škola se potýká s podobnými problémy jako muzeum. Působí v nevyhovujících pronajatých prostorách domku čp. 180, který je rovněž majetkem města, a jeho kapacita ani zdaleka nevyhovuje počtu žáků, které ji navštěvují.
Skutečnost, že také základní aktivity školy je bohužel z prostorových důvodů nutné silně omezovat, ani není třeba zdůrazňovat.
Díky úspěšně se rozvíjející spolupráci obou krajských institucí tedy muzeum pojalo záměr vzít školu pod „svou“ střechu, neboť toto spojení bude nesporně vzájemně obohacující. Obě instituce zpracovaly společnou vizi, kterou předložily ke schválení vedení Středočeského kraje. Prokůpkův dům se tak může pomyslně vrátit ke svému původnímu poslání – stát se opět kulturním domem, spojujícím odkaz a hmotné památky našich dávných předků s živým místem vzdělávání nejmladší generace a důstojným dějištěm kulturních zážitků. Bude tak znovu sloužit zejména obyvatelům Kouřimi a jejího okolí.
Realizace velkorysého projektu, která bude vyžadovat vysoké finanční náklady, je samozřejmě závislá na podpoře Středočeského kraje. Přejme si proto, aby se v dohledné době podařila uskutečnit.
Vladimír Rišlink
zastupitel města Kouřimi a ředitel Regionálního muzea v Kolíně